Kraniosakrální terapie
Kraniosakrální dotek
Kraniosakrální dotek je velmi jemná metoda, která ošetřuje člověka jako celek holisticky. To znamená, že primárně pracuji rukama a dotýkám se člověka velmi hluboko, fyzicky, spirituálně a duchovně.
Kraniosakrální terapie je velmi jemná manuální technika, která skrze práci s kraniosakrálním systémem ovlivňuje stav celého organismu jako celku. Během terapie dochází k velmi hlubokému uvolnění těla srovnatelnému s meditací, a to je okamžik, kdy je organismu umožněno aktivovat sebeúzdravné mechanismy. Podstatou kraniosakrální terapie je tedy návrat k celistvé rovnováze organismu a tím ke svému přirozenému stavu, zdraví.
Kraniosakrální systém dostal označení dle svých hlavních částí: cranium =lebka, sacrum =křížová kost. Jedná se tedy o systém tvořený lebkou obsahujícím mozek, páteřním kanálem, míchou, křížovou kostí, mozkomíšním mokem, mozkomíšními obaly a ostatními přilehlými strukturami, které se podílejí na tvorbě a vstřebávání mozkomíšního moku. Tento omývá mozek a míchu a zevně je ohraničen nepropustnou tvrdou plenou mozkovou připevněnou zevnitř k páteřnímu kanálu. Celý systém funguje jako polouzavřený hydraulický systém, do kterého je pod tlakem produkován mozkomíšní mok, čímž dochází k rytmickým změnám tlaku uvnitř systému, které jsou vyrovnávány jemným nepřetržitým pohybem lebečních kostí ve švech. Tento pohyb se přenáší do celého těla s pravidelností 8-12x za minutu a označuje se jako kraniosakrální rytmus. Jedná se o autonomní, vůlí neovlivnitelný rytmický pravidelný pohyb vycházející z kraniosakrálního systému, který se řadí mezi třetí pravidelný tělesný rytmus, který lze u člověka rozeznat, po srdečním a dýchacím rytmu. Šíří se do celého těla skrze systém pojivové tkáně vyplňující veškerý meziorgánový prostor a propojující tak i vzdálenější části těla navzájem (proto české označení pojivo). Tato pulzace je hmatná kdekoliv na povrchu těla. A protože je tak velice jemná, odráží se v ní i velmi jemné změny (patologické pnutí, restrikce) v hlubokých tělesných strukturách, které jsou běžně jen těžko přístupné jak vyšetření, tak ošetření, a které stojí u kořenů nerovnováhy vedoucí k nemoci. Jemnou mobilizací je možno tyto změny uvolnit a umožnit organismu návrat zpět do rovnováhy, neboť se aktivují (samoúzdravné) procesy organismu. Změny nastávají na úrovni celého organismu, tedy jak na úrovni fyzické, tak psychické.
Během ošetření je klient oblečen a není z jeho strany vyžadováno nic jiného než uvolnění se na lehátku a ideálně soustředění se na vlastní dýchání. Terapeut odlehčeným dotykem pokládá ruce na různé části těla včetně hlavy klienta a skrze dotek mu naslouchá podobně jako psycholog naslouchá skrze slova. A tělo klienta reaguje na dotek tím, že začne naslouchat samo sobě, až skrze dotek dojde k uvolnění tlaku či pnutí, které se kdekoliv v těle nachází. Terapeut tedy skrze dotek pouze umožňuje uzdravení do té míry, do jaké si určí tělo samo. Takové uvolnění může někdy probíhat i několik minut a citlivější klienti mohou sami vycítit změny probíhající v jejich těle, ať už motorické či senzitivní. Někomu se naopak během ošetření mohou vybavit zrakové vjemy, představy, vzpomínky, pocity či emoce. Jakákoliv reakce je v pořádku.
Vhodnost ošetření aneb komu je kraniosakrální terapie určena
Využití je značně široké:
- Psychický či fyzický stres či napětí
- Psychosomatická onemocnění
- Bolesti hlavy, migrény
- Bolesti zad a páteře
- Závratě, poruchy rovnováhy
- Ušní problémy, hučení v uších
- Poruchy spánku
- Poúrazové, pooperační stavy
- Deprese
- Hormonální poruchy, premenstruační syndrom
- Úzkostné stavy, neurotická onemocnění
- Chronická únava
- Potíže s čelistním kloubem
- Alergie
Kontraindikace, kdy se nesmí tato technika použít :
- akutní stádia nitrolebečního nebo nitropáteřního krvácení, nádorů, zánětů a podlitin
- nedávné zlomeniny lebečních kostí, kosti křížové, kostrče nebo páteřních obratlů
- nitrolebeční aneurysma (výduť)
- vyhřeznutí (herniace) prodloužené míchy
- hydrocefalus